Jak nejlépe zasadit strom

Zahradníci doporučují sázet stromy na podzim či na jaře. Prakticky kdykoli mezi říjnem a březnem, pokud nemrzne. V chladnějším počasí stromy lépe zakoření a není tak velké riziko, že uschnou.

Vypadá to čistě jako zahradnické téma, ale pojďme si pro začátek říct, co udělat, ještě než vyrazíme s rýčem a lopatou na vybrané místo. Samotný výběr místa totiž omezují kromě přírodních podmínek třeba majetkové vztahy. Je jasné, že sázet strom na cizím pozemku není dobrý nápad. Potřebuje souhlas majitele, a to i v případě, že je pozemek „státní“ – patří městu, obci, lesům – je samozřejmě dobré si získat jejich povolení. V případě měst a obcí se ptejte na odboru životního prostředí.

Pokud se vám podaří povolení od majitele sehnat, mějte na mysli, že strom na cizím pozemku není váš, takže pokud se majitel pozemku (který je zároveň i majitelem stromu, i když jste ho zasadili vy) ať už z jakéhokoli důvodu rozhodne odstranit, tak může udělat. I bez vašeho souhlasu. Na sázení stromů je proto nejlepší vlastní pozemek.

I tady ale můžete narazit na problémy, hlavně v budoucnu, až strom začne pořádně růst. Představte si proto hned na začátku, jak to bude vypadat, až bude mít strom své dospělé rozměry. Nebude vám příliš stínit? Nebudou padající větve ohrožovat vaši střechu? Jak budu kolem hrabat listí a sekat trávu?

Sousedské vztahy

 Podobné otázky si klaďte také směrem ke svým sousedům. Nebude strom příliš stínit sousedům? Nebudou padající větve ohrožovat jejich pozemek? Nenaruší kořeny a vzrostlý kmen sousedův plot? Sousedské vztahy mohou sázení stromů náležitě komplikovat. Podle občanského zákoníku totiž může váš soused požadovat, abyste stromy nesázeli v blízkosti společné hranice pozemku, nebo abyste již vysazené stromy odstranili. Pro tento svůj požadavek musí mít „rozumný důvod“.

Základní pravidlo uvedené v občanském zákoníku pro vzdálenost stromů od hranice pozemku je: „Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m“.

Jdeme kopat

 Máte jasno v sousedských vztazích? Můžete začít. Před prvním kopnutím si ale ještě pro jistotu překontrolujte, kudy vedou na zvoleném pozemku technické sítě – elektřina, plyn, voda apod., abyste je při kopání nenarušili, nebo aby nemusel být strom v budoucnu pokácen kvůli případné opravě.

 

Přípravné práce

 Někdy sázení stromu pohání silná idea, které ale chybí pečlivá realizace. Zasadit strom není jen položit ho do vykopané jámy a zahrnout hlínou. Pokud chceme, aby se strom ujal a zdárně prospíval, musíme při jeho sázení dodržet určitá pravidla. Vždy je třeba zohlednit konkrétní druh, který jste si vybrali. Jeho prospívání ovlivní vhodnost půdy, teplotní i povětrnostní podmínky. Tady se rady zobecnit nedají, pro výsadbu ale platí víceméně totéž pro všechny druhy stromů. Vykopejte jámu “tak akorát”. Musí být dostatečně prostorná, aby se do ní pohodlně vešel kořenový bal. Ale nesmí být příliš velká, jelikož příliš hluboko zasazený strom nemá pro své kořeny dostatek kyslíku. Hluboká by měla být podle velikosti kořenového balu, ne hlubší. Jámu si tedy připravte spíše širokou a mělkou. Ale asi třikrát až čtyřikrát širší, než je kořenový bal. Nově zasazené stromy rozšiřují své kořeny hlavně ve vrchní, zhruba třiceti centimetrové vrstvě a nerozšiřují se do hloubky. Široká jáma, kterou vyplníte kyprou hlínou, dává stromu šanci, aby se jeho kořeny zvládly protlačit měkkou půdou. Stromu můžete přilepšit kvalitní hlínou nebo kompostem, které nasypete na dno jámy. Nevhodné je ale přidávat čerstvý hnůj nebo chemické hnojivo, mohou popálit kořeny.

Samotná výsadba

 Strom postavte do jámy. Raději ho vždy zvedejte za kořenový bal, a ne za kmen, který byste spolu s kořeny mohli poškodit. Stromek hned urovnejte. Po zasypání jámy už křivě usazený stromek nesrovnáte. Můžete zatlouci také dřevěný kůl jako oporu, ke které strom nakonec uvážete. Než začnete jámu zasypávat, podívejte se, kde je tzv. kořenový krček, tj. místo, kde se na konci kmene začínají větvit kořeny. Toto místo by mělo být na úrovni zeminy, nikdy ne níže, protože pak hrozí napadení kmene hnilobou. Naopak, pokud kořenový krček ponecháme trochu výše, vyrovná se jeho výška s pozdějším sesednutím nově přidané půdy.

Pokud jámu jenom obyčejně zasypete, riskujete, že se v zemině vytvoří vzduchové kapsy, ve kterých budou kořeny zasychat. Lepší je nasypat vždy jen několik centimetrů zeminy a pokropit ji vodou, pak přidat další vrstvu a pokračovat až do zaplnění jámy. Kromě vzduchových kapes tak předejdete i sesedání půdy. Druhou možností, jak se vyhnout vzduchovým kapsám, je pracovat ve dvou, jeden přihrnuje hlínu, druhý drží stromek a pravidelně s ním jemně třese, aby se hlína usadila a rozprostřela ke kořenům, a zároveň zeminu přišlapává.

Horní vrstvu, cca 1/3 přidané hlíny, už nesešlapáváme, ale necháme ji kyprou, chráníme tím kořeny před ztrátou vody. Ztráta vody ohrožuje stromek ze všeho nejvíc, proto ho po dokončení sázení pořádně zalijeme. Odhadem potřebujete 10 – 16 litrů vody na jeden stromek. Zalévání stromku lze doporučit během celého prvního roku po zasazení, zvláště v suchém létě, ale i během suché a teplé zimy. Závěrem zvažte ochranu kmene, poškodit ho může okusem zvíře, nebo i my sami např. při sekání trávy. Spodní část kmene můžete obalit např. drátěným nebo plastovým pletivem nebo i kartonovým papírem. Hlavní podmínkou je, aby obal byl prodyšný.

Vámi zasazený strom nabídne životní prostor mnoha rostlinám a živočichům, vyrobí vysoké množství kyslíku, bude filtrovat škodlivé látky, poskytne přirozený stín… Pokud jste ještě nikdy žádný strom nezasadili, možná je právě teď dobrá příležitost.